NA POZEMCÍCH A UVNITŘ STAVEB


 

PROTIRADONOVÁ OPATŘENÍ U NOVÝCH STAVEB

Návrh protiradonových opatření u nových staveb vychází z kategorie radonového rizika pozemku zjištěné při radonového průzkumu. Metody vedoucí k ochraně objektu v jednotlivých kategoriích rizika shrnuje tabulka 2.



Tabulka 2 : Přehled doporučených protiradonových opatření u nových staveb

 

Kategorie radonového rizika pozemku

Opatření

nízké

střední

dolní oblast vysokého

vysoké

Hydroizolace

kolecko.gif

kolecko.gif

kolecko.gif

kolecko.gif

Protiradonová izolace  

hvezdicka.gif

hvezdicka.gif

 
Protiradonová izolace + odvětrání podloží      

hvezdicka.gif

Protiradonová izolace + odvětraná vzduchová mezera      

hvezdicka.gif

 

Legenda:

kolecko.gif

standardní doporučené použití
 

hvezdicka.gif

použití doporučené pouze v případech, kdy nejsou v kontaktních podlažích obytné místnosti nebo v kombinaci s nucenou ventilací vnitřního vzduchu

 

Ochrana staveb na pozemku s nízkým radonovým rizikem

V této kategorii rizika se nevyžaduje žádné speciální opatření. Dostatečnou ochranu objektu na nízkém radonovém riziku vytváří běžná hydroizolace navržená podle hydrogeologických poměrů. Ta musí být ovšem provedena v celé půdorysné ploše objektu. Zároveň se doporučuje oddělit dveřmi schodišťový prostor vedoucí z podzemních podlaží do vyšších podlaží.

 

Ochrana staveb na pozemku se středním radonovým rizikem

Za dostatečné protiradonové opatření se považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou s protiradonovou izolací, která plní zároveň i funkci hydroizolace. Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 730601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuse radonu, s jehož pomocí dokáže projektant pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradonové izolace. Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami (obrázek 2). Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace. Doporučujeme proto svěřit izolatérské práce specializovaným firmám, to platí zvláště tehdy budete-li používat plastové fólie.

 

obr2.gif

Obrázek 2: Ochrana staveb na pozemku se středním rizikem prostřednictvím protiradonové izolace, která u podsklepených objektů může být nahrazena pouhou hydroizolací, ovšem za předpokladu, že ve sklepech nejsou obytné místnosti.

 

V objektech, které jsou plnoplošně podsklepeny a v jejichž sklepních prostorách se nenachází obytné místnosti, může být protiradonová izolace v kontaktních konstrukcích nahrazena běžnou hydroizolací, ovšem za předpokladu, že během celého roku bude zajištěno spolehlivé přirozené větrání sklepa a vstup do něj z vyšších podlaží bude opatřen dveřmi v těsném provedení a s automatickým zavíráním.

 

Ochrana staveb na pozemku s vysokým radonovým rizikem

Bude-li staveniště zatříděno k dolní hranici vysokého radonového rizika (koncentrace radonu v podloží nepřesahuje dvojnásobek koncentrace oddělující střední a vysoké riziko), postupujeme při ochraně objektu stejně jako na pozemku se středním rizikem. V ostatních případech musí být protiradonová izolace ve všech konstrukcích v přímém kontaktu s podložím doplněna buď o odvětrávací drenážní systém pod objektem (obrázek 3) nebo o odvětrávanou vzduchovou mezeru pod izolací (Obrázek 4).

 

obr3.gif

Obrázek 3: Odvětrání podloží pod objektem pomocí perforovaných trub vložených do vrstvy štěrku pod podkladním betonem.

 

Úkolem drenážních systémů je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou, nebo vytvořit podtlak v podloží vůči tlaku vzduchu v interiéru. Drenážní systém je tvořen soustavou perforovaných drenážních trub (plastových, keramických, kameninových atd.), které se kladou do vrstvy štěrku pod základovou deskou (Obrázek3). Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných trub by neměla být menší než 2 m a větší než 4 m. Truby se uspořádají tak, aby docházelo k odvětrávání drenážní vrstvy ve všech místech půdorysu. Průměry potrubí se volí v rozmezí 60 - 150 mm. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje odvětrávat drenážní systém svislým odvětrávacím potrubím o průměru 100 - 150 mm nad střechu objektu. Drenážní systémy mohou pracovat buď pasivně (na základě teplotního rozdílu a tlaku větru) nebo aktivně s pomocí ventilátoru. Vzhledem k tomu, že se ventilátor umísťuje na svislé odvětrávací potrubí, může být v budoucnu každý pasivní systém přeměněn velmi jednoduše na aktivní systém.

Úkolem odvětrávané vzduchové mezery (obrázek 4) je snížit koncentraci radonu pod protiradonovou izolací nebo pod ní vytvořit podtlak vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. Pro vytvoření vzduchové mezery se nejčastěji používají plastové profilované (nopované) fólie např. Platon, Delta, Tefond, Penefol-Lithoplast atd. Tyto fólie vytvářejí jak vzduchovou mezeru, tak protiradonovou izolaci nad ní. Systém větrání mezery musí být navržen tak, aby byla zajištěna spolehlivá výměna vzduchu po celém půdorysu mezery v průběhu celého roku. Větší spolehlivosti a účinnosti se dosáhne odvětráním vzduchové mezery svislým potrubím nad střechu objektu. Doporučuje se, aby byl v mezeře udržován podtlak (např. pomocí ventilátoru).

 

obr4.gif

Obrázek 4: Snížení koncentrace radonu pod protiradonovou izolací prostřednictvím odvětrávané vzduchové mezery

 

Literura:

www.suro.cz/cz/prirodnioz/prakticke-informace/postup-pri-stavbe-novych-budov